Ryan Dvojitý šíp

Jméno:  Ryan

Přízvisko:  Dvojitý šíp

Hierarchické zařazení: Velitel Hraničářů na území  Alagaesie

Věk: 25

Jazyk: Lidský (ve všech jeho podobách a nářečích)

Datum narození: 3. 3. 3236

Podoba:

Přesně tvarované rysy, nesoucí jasnou známku o původu majitele, zpozorujeme již napoprvé. Na jeho kůži, ač jsou to již dlouhá léta, zůstávají stopy po těžkých podmínkách na rodinném majetku. Dlouhé lopocení, ve snaze pomoci matce přírodě ponechala na mladíkově kůži tmavší nádech, neznalý pocestný by jej tak lehce přiřadil k příslušníku kočovných kmenů a dále se jeho existencí nezabýval. Společně s bratrem podědily husté kaštanové vlasy, za každých podmínek neposedné, jakožto pár rarášků. Častokrát mu tedy po průzkumu okolí, zůstávají v pramenech zapleteny drobné větvičky, uschlé lístky či semena stromů, jenž poté musí složitě vyklepávat, neb nevytvoří ani praktický culík, který by jej těchto starostí zbavil.

Nahnědlou pokožku pak zcela popírá dvojice světlých očí usazených pod tmavým obočím. Jejich barva se sic nerovná tomu nejčistšímu nebi, neb zde pomalu s jistotou přichází bouřka, ale i tak vytváří nepostřehnutelný kontrast. Proč nepostřehnutelný? Málokdo, zřejmě nikdo tyto oči nespatřil z dostatečné blízky, aby si tohoto jevu všimnul. Nos se po jednom dosti silném úder vzpříčil a zlomil, takže již nikdy nedohledáme jeho původní podobu, zatímco nyní připomíná orlí dráp. Ústa často vztahuje do výrazu hlubokého pohrdání okolním světem. Ještě se neodnaučil podivovat nad běžnými zásadami dnešních lidí, v jejichž srdcích častokrát sídlí zrádná zmije.

Tělesná stavba je tedy silná, obalená spoustou pěstěných svalů, zajišťující co nejkvalitnější provedení vybraného úkonu. Nesměl zahálet nejen doma, ale také ve výcvikovém táboře, kde panovaly občas až nesnesitelné podmínky, co tě neposílí, to tě zabije, říká se. Tetování zdobící pravou ruku, je pak pouze malým defektem, to když se společně s bratrem v opileckém veselí nechali unést. Samozřejmě není to kvalitní práce, také podle toho bolela a doteď bolí, neboť nechat si nanášet inkoust horkou jehlou pod kůži není nic příjemného. 

Povaha:

V určitých případech se do našeho vzhledu promítá povaha a tu tudíž spatříme již při prvním pohledu na dotyčného. Ovšem jen málo z nás dokáže rozlišit průzračnou hladinu zrádné řeky od dokonalého povrchu zrcadla. Vše co lze očekávat, nalezneme na povrchu. Ostýchavost i tvrdohlavost ukrytá v podobě statného mužského těla, jež dokáže vzdorovat i těm nejhorším křivdám. Mysl ale nikdy nezapomene na bližní přátele, kteří proťali tak bezohledně srdce důvěřivce. Každá jizvička na těle, vlastní příběh duše prošlé útrapami i bezesnými nocemi radosti. Již od narození si odnesl několik důležitých poznatků, láska bolí, lidé zradí kohokoli, boj zezadu není zbabělost, pokud protivník není hoden uvidět tvář svého vraha. Čekejte proto velice přísný odhad hodnot, jež provází život, neb on jich soudí více než by bylo záhodno. Jakákoli myšlenka či gesto, může být důvodem k ukončení přátelského vztahu, zvlášť poté co na svá bedra naložil starost z největších, vést hraničáře po zradě jejich někdejšího velitele Rydana Orlího krále. K této osobě od té doby vlastní silné antipatie a jediné po čem touží, prohnat jeden z dobře mířených šípů zrádcovým krkem. Sám vlastní zásadu, radši zemři, nežli zraď.

Ač v jeho žilách proudí stále mladistvá krev, svoji horkokrevnost musil odložit brzy. Jednání, jež předem neuváží, nepovažuje za správné. O důležitých věcech, přemýšlí někdy i dny, ty v jeho mysli utíkají jako pouhopouhé sekundy. Kdysi netoužil po ničem jiném než místo zasněného hledění do nebe, bojovat po boku chrabrých mužů, teď by se rád do těchto naivních časů vrátil, alespoň na kratinký okamžik. Veškeré tužby odsunul stranou, neboť by pouze zavazely v nadcházejících událostech. Zřeknutím se prožitků, však život dostal jiného rázu, pro jeho existenci snad ještě snesitelnějšího. Svoji plachost mistrně skryje pod rouškou nezbytných povinností, stejně jako slabost pro noční vycházky v prozkoumávání terénu. Nikdy tak nesděluje úmysly přímo, místo toho hledá vhodné výmluvy, zakrývající pravou podstatu věci, častokrát tak z ústního projevu nepochytíte zhola nic a dotyčného si raději spletete s bláznem. To zásadně ulehčuje jeho práci, ti jenž nechápou, odchází a tak lze upřít pozornost k těm inteligentnějším, schopnějším, bystřejším.

Co se týká žen, již v raném věku stihl pochopit holou pravdu: to že ženy jsou pouze bestie, ohavné coury lezoucí do postele a největší mužova slabost. Kde není skulinky, tam naleznete dívku, tvořící díru v jinak nezničitelném štítu muže. Pár chytrých tahů následně zajistí splnění požadavků, účinný vyjednávací prostředek. Jemné či gentlemanské chování tedy nenaleznete a budete rády dámy, když vaše krásná tvářička neskoční pod vodní hladinou. Hrubián? Možná, avšak důvody k tomuto postoji jsou více než zřejmé. (viz. Historie)

Pokud se postupem času naučíte dobře chápat a vidět dále než běžný smrtelník, odhalíte tajuplný systém gest i pohybů, kterými řídí celý oddíl čítající přes 50 členů. Jakýkoli pro pozorovatele neuvážený rozmach rukou, může ve svém skrytu znamenat útočný či obranný povel. Nepodceňujte proto svého protivníka, ač úsudek radí jinak.

Schopnosti a dovednosti:

Od mládí nepěstěný talent, dostal příležitost plně rozvinout svá křídla, až pod rouškou nucené vojenské služby pod záštitou Galbatorixova vojska. Jeden z nejméně výrazných mužů, dokázal muškou překonat zdatné a o mnoho starší lučištníky. Pouze úžas nestačil, když po základních lekcích správného držení zbraně, nadešel den pro odhalení. Žádný z vystřelených šípů nikdy neminul prostor terče, ač na kraj, tak přeci dokázal hrot zabořit hluboko do útrob požadovaného cíle. Žaslo nejen okolí, ale i samotný strůjce, mladičký Ryan, jemuž se díky štědrosti matky přírody otevřely dveře vzhůru v hierarchii oddílu.

Přesnost se však neukázala jako jediná devíza talentovaného hocha. Počínající výcvik začínal zlepšovat tajemství ukryté hluboko uvnitř. Co nestačilo v boji s chladnými zbraněmi, probojovalo si strastiplnou cestičku vzhůru k lučištnickým dovednostem. Trvalo sic 3 roky tvrdého zacházení, než první rychlejší útok vznikl, s o to větší kadencí nastaly další. Průměrný muž, učený s lukem, dokázal za dobu, již Ryan potřeboval k vystřelení 2 šípu, pouze jeden.

Stojíce tak vždy na výši, počínal převyšovat více než záhodno. Generálové snažili se hocha zlákat do svých služeb a co nejvíce jej zároveň vzdělávat, jakožto příštího velkého velitele s neobyčejnými schopnostmi. Jak hluboko se spletli. Přesto však vynaložená snaha dopadla na úrodnou půdu. Dary čtení či psaní, zůstávají takto chudým povětšinou zapovězeny, proto stát se výjimečným v tomto ohledu se počítá. Počítat? To již zvládal dobře od dětství, neb s bratrem musili mít starost o otcův vinný sklípek a každý další přírůstek monitorovat, otec jej pak zanesl do knih.

Krom těchto věcí, směřovala iniciativa samotného dotyčného jinam. Dlouhé procházky údolími, po kterých nosil domů či do tábora kusy dřeva, naznačila přesně, ubíhání volných chvílí. Ulehnout do postele, popustit uzdu fantasie, zapomenout na nelehké nároky, toť neoblíbenější kratochvíle, při níž se pod rukama tvarovaly roztodivné řezby. Prvně ztvárňoval prosté, známé věci, až později přešel dále, za hranice nepoznaného. Po venkovských chalupách a jejich obyvatelích přišli vzteklí trpaslíci máchající mohutnou sekyrou nad zarostlými hlavami.

Krom toho, počal také vyrábět vlastní střelivo, naprosto odpovídající jeho potřebám. Ač se zprvu nezdá ničím výjimečným, za každým šípem spočívá kus práce, jež ocení pouze nejzasvěcenější. Umně odlehčené, avšak schopné letu, s hroty vyrobenými za pomoci nejkvalitnější ocele, křidélka z per exotických ptáků. Častokrát tak poznáte, kdo svým umem zhatil vás život, neb azurově modré, krvavě rudé či žíhané peří bude ještě dlouhou dobu raritou. Získání však není lehkou záležitostí, proto schopnějšího ornitologa v těchto končinách nenajdete.

Jednotka:

Je zbytečné představit velitele, když o mužích následujících ho neprozradíme nic. Předně, mnoho vody uplynulo od minulého uspořádání. Již nevystupují jakožto skupina, zaměřená pouze na dravé ptáky, štvoucí zvěř, rovnajíce se tak obyčejným pytlákům. Povýšil tyto muže do pozic chrabrých bojovníku, dávajíce jim tak nový a lepší start do života.

Původní jádro skoro padlo, společně se zrádcem, avšak pár věrných zachovalo své pozice.  Ti nyní, tvoří ty, jenž svými dravci, dokáží odhalit skryté nebezpečí a zachránit tím skupinu od zbytečných nepříjemností pramenících ze vstupu na nebezpečné území. Respekt veteránů získával těžce, zvlášť když sám je přivedencem staršího bratra a prvně měl za úkol pouze rozšířit řady, bojovné mladé srdce toužilo jinak.  

Přesvědčování nakonec nalezlo kladné ohlasy, pramenící ze zlomených duší hledajících zapšklou slávu. Nechali povstanout novou éru své budoucnosti, vedeni bouřlivým mládím kupředu. Nadešly dny klidu, odpočinku, následně shonu společně s trápením. Řady na objemu sic kynuly pomaleji, jenže plynule. Dezertování z řad vojska nepřežil každý, ti silnější ano. Povstávají, stejně jako fénix se rodí z popela, tak i oni, rozhodli se nalézti roli v tomto obřím divadle, zvoucím se světem.

Historie:

Děti bezvýznamných lidí přicházejí na svět každým dnem a nikdo se nad tímto faktem nediví. Není proč, když každý ubohý sedlák stihne za život zplodit až osm potomků. Nejste-li šlechtické krve, nezajímáte nikoho. Brečíte stejně jakožto ostatní děti a přec u vás nedochází chůva utišit rámus probouzející dům. Stáváte se odkázáni na matku, jediného člověka, jenž ze začátku po svém boku spatříte, žadoníte o každou kapičku mléka v naději, že snad ona utiší nehynoucí hlad. Ne vždy však vaše hlavička nejde měkký poklad matčiných paží, tisknoucích si vás ke své hrudi.

Dosti smutné po Ryanově narození bylo, že práce neubývalo. Matka, seč by si sebevíce přála zůstat s druhorozeným synem doma, musila pomáhat s vinicemi. Ne snad tvrdá ruka pána jí k tomu vedla, spíše starost manžela o nadcházející sklizeň, jejž znamenala obživu. Schovaný ve vaku na zádech, procházel zkouškou vedra, nelítostně spalujíc dětskou pokožku. Kousek stínu se stával luxusem, sic si na tyto období dosti jasně nepamatuje, stále zůstává zaneseno jakožto okamžiky hrůzy, zdali ustojí nápor na chabé tělíčko.

Situace se střídavě zlepšovala a zhoršovala. S příchodem lepších let, zůstávala matka v jeho společnosti doma, v opačném případě vodila synka s sebou do kopců. Otec málokdy našel čas, mimo vinice, tížilo jej přehršel starostí, rodinu proto ne vlastní vinou zanedbával. Sevren (starší bratr) trávíval čas převážně s otcem, jenž doufal v předání živnosti nejstaršímu potomku. V skrytu nosil myšlenku, že i přes veškerou malichernou válku, neodvedou zrovna jeho syna na potupnou smrt, v zájmu cti krále.

Při dosažený pěti let, nastal vskutku nepříznivý rok. Révy chřadly a voda se získávala těžce, dopravu do strmých pahorků znesnadňovala i vyprahlá zem. Ryan v tu dobu zůstával sám doma, sen každého malého chlapce by se byl vyplnil, kdyby kdosi uvnitř nestřádal zlomyslný plán. Usínal vždy se zapadajícím sluncem, rodiče s bratrem zrovinka přespávala pod širákem či ještě zajišťovali vláhu. Nemíval mnoho kamarádů a tak dny převážně trávil ve společnosti sebe samého. Rychtářovi děvenky, dvě malé dcerky, obě drzé, navíc podporované otcem, usmyslili si nebohé chlapce pozlobit. Pod záminkou hry, kde byli pouze oni tři. Vcelku nevinná, snad. Obyčejná schovávaná, avšak daleko od domova v přilehlých mokřadech. Ryanovi tenkrát zřel se tento nápad skvělým dobrodružstvím, přípravou na nadcházející hrdinské činy, ve které tak slepě doufal. Jenže pouze děvčata znala cestu zpět do vísky. Pod rouškou malicherného smíchu, zanechali chlapce samotného při stmívání uprostřed neznáma. Bloudil sic dlouho, křičel, ale ani živé duše v tomto koutu nebylo. Snažil se v sobě probudit statečnost, jenže jak ji lze najít, když i obyčejné zahoukání sovy přivádí vás k zoufalství? Skrčen po kořeny mohutného dobu, rostoucího v přilehlém hájku, přečkal první ze sedmi strastiplných nocí v divočině. Vrátivše se domů, otrhaný, vyhladovělý, potřísněný vlastní krví, nalezl ty dvě výtečnice, smějíc se při pletení věnečků. Všechna zloba popustila svoji uzdu, ty vytuplé obličeje jenž mne skoro zahnaly do zkázy, nyní prostoupené radostí, zatímco já vážil cestu stržemi plných loňského hnilobného listí. Nikdo netuší, jak by tento spor vyústil dál, kdyby kousek nestál přítomen otec, bráníc svoji krev, i tak jedna z nich zůstala s obrovskou jizvou v obličeji. Po tomto incidentu odmítal z domu vycházet a příchodu rodiny snil každičký den. A rychtář? Sic si stěžoval, klel a nadával, nic se nezměnilo, pouze jejich rodiny od té doby nemohou naleznout společnou řeč.

Léta plynula, hrozny uzrály, přišla sklizeň, nekonečný klidný koloběh. To by však krajinou nesměla procházet válka, žádající svou část lidského odevzdání. Netušil tehdá, že již bratra notnou dobu nezří a zanedlouho půjde v jeho nelehkých šlépějích. Otec i matka počali pozornost po odchodu staršího věnovati jemu, toužíc si každý okamžik vychutnat. Brzo však se přehnaná péče zarývala chlapci pod kůži, vehementně ji vzdorujíc. Držel stejně jakožto bratr tenkrát, spal na stejných místech, čím starším se stával, tím víc podobnost mezi nimi na povrch vyplývala.

Osud stejný nalezne všechny, kdo mu odevzdáni jsou. Rodinné teplo opustilo krb, kde v domě zavládl nebývalý žal, o kterém však nevěděl nikdo kromě strůjců. Odcházel, několikrát se otáčejíc k domovu, kde mával ustaraným rodičům, ve městě již čekali verbíři. Horší trest by rodinu stih, kdyby syna zatajili, tak raději iniciativu přebral sám. Ošlehaný sluncem i větrem, nerovnal se potomkům lenivějším povoláním, také proto usoudili, že snad z něj oddaného a z relativně schopného vojáka vychovají.

Tenkrát, to již není historie tak moc neznámá. Nastoupil v 18, pak prošel dvěma lety výcviku všeobecného, jenž mohl v případě neschopnosti znamenat rychlé převelení na frontu. Naštěstí ukázalo se, že neschopnost s těžkými, sečnými zbraněmi, není způsobena nešikovností, ale vyvážena hbitostí. Nadešly tak 3 roky speciálního lučištnického výcviku, mapujíce odvětví jakožto celek, tam také po dlouhé době uzřel bratra, usměvavého trénujíce nepočetné skupinky. Slova však mezi nimi padnout nemohl, ni Sevren spojitost ze zvláštního důvodu navázat nechtěl. Neuvěřitelný talent, to slýchával za svými zády, když ten přihlouplý střed s lehkostí trefil. Mnoho vysoce postavených přicházelo zdaleka, ujistit se o pravosti drbů šířících se oddíly. Proto také zasloužil další 3 roky, nyní již speciálního výcviku, všeobecně i bitevně vzdělávacího. Základním dovednostem společně s umy oboru jej seznámily, neb doufaly v příštího velkého vojevůdce.

Tu noc, poodhrnula čísi ruka roztrhanou plentu stanu. Vyskočil vskutku rychle, svírajíc okamžitě luk, s tětivou napnutou a šípem nasazeným proti vetřelci. K obrovskému překvapení, nalezl však bratra, s dětským úsměvem na rtech, promlouvajícího k němu dosti vážným tónem. Ač on slova chrlil, Ryanovi vězela v hlavě jediná myšlenka, zvěsti o smrti jeho bratra kvůli dezerci se nikdy nenaplnily. Okamžitě, skoro bez rozmyslu, kývl na nabídku, jež se po zbytek let stala jeho údělem. 

Teď na pahorku pouze čeká, kdy skupinka oznámí volný průchod, neb zásoby se nebezpečně tenčí a on již nyní vlastní problémy s uživením 53 hladových krků, a další přicházejí.

Rodina:

Sevren Vinař (otec, 48 let) – Dny pomalu se krátící, jistě zanedlouho doženou tohoto prozatím vitálního muže. Oba syny ztratil v bitevní vřavě, jak ho vyrozumělo lejstro a tak už neshledává žádné naděje do budoucna. Nyní pouze čeká, než nadejde den, jenž mu dopřeje znova uzřít milované potomky.

Anna (matka, 47 let) – Zůstává naživu jen díky vydatné pomoci babek kořenářek, srocujících se kolem ní, jako vosy. Po přečtení zprávy, která informuje o dezerci a následném zabití dvou synů, sdílí s manželem úděl života s trpkou příchutí. Místo radosti z vnoučat, polehává v posteli, s očima upřenýma do dřevěného stropu. Poslední co ji drží na tomto světě, je tělo, prokazující zatím odhodlání.

Sevren Volavka (bratr, 30 let) – Byl to on, kdo společně s Rydanem dezertoval, s vidinou lepších zítřků. Stál při zrodu hraničářů i následné obnovy. Nerad slyšel, že bratr jej již shledával mrtvým, avšak vojáci Galbatorixe se svoji chybu snažili neumně zamaskovat. Teď slouží po boku svého bratra, jemuž závidí obrovský talent, ani to mu však nebrání se s ním společně napít. Přídomek získal díky schopnosti, ztvárnit mistrnou návnadu. Od Ryana jej poznáte ztěžka, vyjma mateřského znaménka umístěného těsně pod bradou a nahnědlým očím je od sebe nedělí zhola nic.

Vlastnictví:

Nelze říci, že něco vůbec vlastní, neb i svůj život zasvětil věci druhých. Pokud však nehlédneme na materiální stránku, pár drobností najdeme.

·         Zbroj, seskládávající se z kůže, kovu i látky. Stala se takovým malým poznávacím znamení i díky výběru netypické barvy. Nezískal ji však sám, ale ještě jako dárek od jednoho velitele, jenž si jej toužil naklonit. Nyní mu v řadách hraničářů prokazuje hodnotnou službu.

·         Luk nesoucí jméno Hell. Pojmenoval jej tak po jemu jediné, známé ženě, blízké srdci. Bohyni podsvětí, staré víry, přicházející z krajin daleko za Alagaesií. Zbraň si za dobu dlouhého užívání stihl přikrášlit vlastní jednoduchou prací, náleží do kategorie luků se středním doletem.

·         Meč nesoucí pouze z nutnosti. Sám mu říká pouze Kámen, neb se stal neoblíbeným přívažkem, který neustále zdržuje.

·         Stan. Ten však neustále skládá a rozkládá, takže si zvykl spát na zemi. Všechny věci, jež potřebuje, musí být schopen unést na zádech, složit do méně jak minuty, kvůli rychlému přesunu. Nevlastní koně, takže jakékoli další výmysly nepřipadají v úvahu, už takto se při horkých letních dnech dosti zpotí.

(Další šíření bez mého souhlasu je výslovně zakázáno, na celý text se vztahuje ©. Děkuji)