*Po té co sešla do dolní světnice a posadila se k jednomu hrubě ohoblovanému stolu, hned se u ní ocitl hostinský a ptal se, co si ráčí přát. Objednala si krajíc chleba se sýrem. Po chvilce dojedla a jelikož účet zaplatila už předchozí den ráno, vydala se ven do ulic.
Usměvavé slunce venku jemně zalévalo širokou ulici a zlatilo štíty domů. I když byl na obloze sem, tam mrak, zdálo se, že bude dnes pěkné počasí. Hned po několika krocích málem vrazila do jednoho z "ranních ptáčat."* Promiňte, já vás neviděla a... *Neznámý ji gestem ruky přerušil s tím, že to nevadí, stejně, že se nic nestalo. Ruku samotnou měl oděnu do jelenicové rukavičky, která byla z části překryta jemnými krajkami. Muž sám byl oděn do křiklavě rudého sametového kabátce, který překrýval batistovou tuniku. Kalhoty měl z nějaké drahé látky, která však byla Thiane neznámá. Obut byl ve vysoké kožené jezdecké boty a přes ramena měl přehozen plášť.* (To musí být nějaký šlechtic, mám štěstí, že je v dobré náladě...) *Nečekala na změnu šlechticovy nálady a urychleně vyklidila pole.
Zamířila do jedné z postranních uliček, která už nebyla tak krásná jako ulice hlavní. V jednom výklenku si hrály dvě děti. Byly oblečeny v otrhané šaty a něco na sebe pokřikovaly. O dívku procházející kolem si ani nevšimly.
Došla k jednomu z malých a trochu zašlých krámků. Na vývěsním štítě byl namalován chleba.* (Pekařství) *Vešla dovnitř. Za stolem stála žena ve středních letech a hned se zeptala, čím mladou paní obslouží.* Dobré ráno, chtěla bych, prosím, bochník chleba. *Žena hned na to "Hned to bude" a zmizela za závěsem, kterého si Thiane až teď všimla. Po chvilce se vrátila s krásným bochníkem, který vypadal, že je zrovna vytažený z pece. Pekařka si za něj řekla jeden měďák, který také vzápětí dostala.
S chlebem v podpaží se pak dívka vydala ven z krámku. Za tu chvilku, co byla v krámku, se strašně rozpršelo.* (Kurník, šopa...vždyť mi ten bochník zmokne!)